O Tiffany technice

Tiffany vitráž je netradiční výtvarnou technikou založenou na zpracování barevného plochého skla, spojovaného měděnými páskami a poté spájena cínem. Vitráž je skleněná mozaiková výplň sestavovaná z barevných či malovaných sklíček. Nejčastěji se s ní setkáme v kostelech a katedrálách, kde tvořila výplň oken.

Klasická vitráž je založena na spojování jednotlivých dílů barevných či malovaných skel. Tato sklíčka se spojují do olověných profilů, které se ve spojích pájí cínem. Novější variantou je použití profilů z mědi, mosazi nebo zinku.

Technika tiffany vitráže je založena na klasické vitráži. Namísto olověného profilu se však používá různě široká měděná fólie, která má z jedné strany lepidlo. Spojování jednotlivých opáskovaných dílů se poté provádí pomocí cínu. Sklo, které se na tiffany vitráž používá, může být různě velké a barevné. Pro docílení jemnějšího detailu se využívají menší kousky skla, které může být čiré nebo-li katedrální, poloopálové, opálové nebo s různým povrchem.

Tato technika se nazývá po Louisi Comfortu Tiffanymu (18. 2. 1848 – 17. 1. 1933). Tiffany byl americký umělec a designér, který pracoval v oblasti dekorativního umění a je nejvíce známý pro svoji práci s vitráží. Právě tento člověk dal název technice vitráže, jejíž postup dovedl do dokonalosti a dokázal ji aplikovat i na věci obyčejné a věci denní spotřeby, čímž ji přiblížil obyčejným lidem.